Konečně jsem Artuše viděl.
Hned na začátek - líbil se mi a moc.
K Artušovské legendě se postavil čelem, původní motiv Artuše jako Římana je celkem hodnověrný a dokonce několikrát i podepřený o "dobové" prameny. Ovšem co je dobový pramen u události staých 12 století, že. Takže legenda se povedla. Co mi vyloženě nesedělo bylo to že rytíři jsou Srmati. To je asi jediné celkéem méně uvěřitelné.
S těma vratama je to fakt záhada
Místy naivní scénář a "Bayovské" záběry (Myslím tím Michaela Bye - Pearl Horbor, Skála Bad Boys). Ale nad takovéto styly americké produkce je potřeba se povznést. Samozřejmě hudbu dělal Hans Zimmer a je to další z jeho hrdinských soundtracků. Tím jak ho všichni napodobují tajk už je to trochu ohrané, ale Zimmer umí a třeba Badelta (Piráti Karibiku) strká do kapsy, alespoň ve filmovém projevu. Až uslyším CD tak se o tom zmíním.
Sylvaen se pozastavuje nad tím proč jsou Artušovi jezdci nazýváni Rytíři. Za 1. je tu ta zpropadená legenda která mluví o Artušovi a jeho rytířích! 2. hezky o tom mluví Elleshar na Czech DnD (alesoň tuším že to je on). Jízda byla po staletí a už v době říma výsadou "šlechty". A z římských jezdců se vyvinuly postupem času středověcí rytíři. Elleshar to obhajuje následovně:
Římští jezdci (equites - je to i v latinsko/českém slovníku překládáno jako rytíř) byla složka armády pocházející z nobility a tudíž měli dost možností zastávat vysoké uřední funkce a z tohoto vzoru to asi později vyvstalo. Slovo rytíř samo o sobě tuším pochází z německého Ritter (mimochodem, víte, že -r Paladin je taky německý výraz pro rytíře?) ve vztahu se slovem Reiter - jezdec. Prostě jezdit na koni v boji si mohla dovolit jen šlechta, pro je to stejné. I ve francouzštině je analogie, chevalier je nyní sice hlavně rytíř, ale znamená to i jezdec (nebo spíš koňák, cheval = kůň), z toho máme slova cavalier a cavalry v angličtině a jako název rytířského kodexu chivalry.
Zbraně a zbroje. Všechny zbraně a zbroje jsou naprosto vyhovující až na 3 věci: kvůly ratingu i slušnosti nemohly být piktové nazí! Dovolil bych si pochybovat o lucích skládaných jak byly ukázány ve filmu, ale tomuto nerozumím. A o třetí věci, o kuši jsem si myslel že tam být nemůže, ale může, teď jsem si to ověřil v Encyklopedii zbraní a zbroje.
Ve výsledku u filmu jsem se bavil, navíc rytířské příběhy mám rád, stejně jako podobnou (i když naivní) stavbu příběhu. Když to tak vemu tak jsou to Slzy slunce posunuté do hlubbokého středověku.
Herce kteří jsou v tomto filmu mám také moc rád - samozřejmě v prvé řadě Keiru. Ioan Gruffud (Hornblower??), Clive Owen (Bourne Identity) patří k mým oblíbencům, stejně jako Till Schweiger (Driven) - všem doporučuji Klepání na nebeskou bránu a všemu jasně vévodil Stellan Skalsgard (doufám že se tak píše) jako anonymní král sasů (jestli se nepletu tak by to měl bád Eirik Bloodax)
Kdo se chcete bavit u pseudohistorického filmu s reálnou výpravou a povznesete se nad zákonitosti americké (hlavně pak Bruckhaiemrovsko-heroické) produkce budete se výtečně bavit. Protože je se na co dívat.