andym napísal:
to su ale len osobne skusenosti znamych, ktore sa ojedinele staly, nie nejaky moj nazor , mozno mali len smolu na obmedzenych ludi, ktorych je bezpochyby vsade dost .
Právě. Když jsem jednou šel přes Nízké Tatry, tak mi též bylo řečeno, že tam nemám co dělat. Že přece nejsem na Slovensku doma. Naštěstí jsem šli ve skupině a bylo nás více než dotyčných ochránců slovenské národní čistoty.
Někteří Slováci (nerozumní) mají dle mého názoru pocit, že je během dějin Češi jen využívali a nic kloudného jim nedali. Je pravdou, že už od Národního Obrození se někteří Češi pasovali do role "starších bratrů," ale celkově bych řekl, že šlo o bratrství více než výhodné (pro obě strany), které se rozpadlo až když ztratilo na své užitečnosti (tak nějak zmizel veškerý vnější nepřítel). A na obou stranách se zapomíná,v čem že ta vzájemná užitečnost byla.
Tahle věc je u nás velmi negativně vnímána. Celkově jsou Češi naopak velmi citliví na jakýkoliv projev nacionalismu ze strany Slováků. Člověk typu Mečiara, který velmi populisticky obviňoval Čechy z kolonialismu (kdy kolonií mělo být Slovensko :roll: ) je opět v politice. A dokonce se ve vládě potkal s ještě většími nacionalisty, než je on sám.
Oslava některých slovenských osobností budí v Čecháh hrůzu. Dát si na tisícovku Hlinku je podobné, jakoby my jsme si tam připlácli Gajdu či dokonce Emanuela Moravce.
Slovenská historiografie činí občas velmi podivné závěry. Jenže subjektivita holt k dějinám patří a i v našich učebnicích (jen pro základní školy samozřejmě) se píše, jací byli husité obránci humanismu a poctivosti. Spanilé jízdy jsou popisovány jako výpravy, které měly za cíl něčemu naučit ty hloupé Němce a jiné. To že Husiti byli především zloději a vrazi by asi dětská duše neunesla.
Dá se dokonce naopak říci, že u nás mají pověst velkých vlastenců (až nacionalistů) sami Slováci. Je to svým způsobem mýtus, jelikož k nám jezdí většinou lidé rozumní, kteří nějaké pocity zvláštní výjimečnosti (nadřazenosti) svého národa nesdílejí. Studenti holt. :)
Ovšem panuje zde právě představa, že o Slovensku se před Slovákem vypráví vtipy až po náležitém "oťukání." Stejně tak se bez onoho "oťukání" neobejdou nějaké ty diskuze, co si oba národy provedly špatného a co naopak dobrého. Vždy se holt přece hodí pohled druhé strany. A jak říkám, většina slovenských studentů to má v hlavě celkem dobře uspořádané. A ono "oťukání" se v posledku děje s představitelem každého cizího (v tomto případě spíše "cizího") národa.
Podobný mýtus ale (připadá mi) existuje i ze slovenské strany. Slovák se bojí, že se zde na něj budou Češi dívat povýšeně a stejně tak s ním budou i jednat. Neříkám, že se mu to nestane (podobně se i Čech zajisté může střetnou s oním slovenským nacionalismem), ale je nanejvýš hloupé zaškatulkovat si celý národ a přidělit mu nějaké konkrétní vlastnosti.
Tak nějak si myslím, že co se týče hlouposti a falešného pocitu ukřivděnosti, nemají si naše země co vyčítat.
Asi každý Čech by ovšem ocenil, kdyby se do slovenské vlády příště nedostali nacionalisté a populisté (SNS a HZDS). Stejně by ovšem Slováci vnímali pozitivně, kdyby se u nás méně volila KSČM. A aby předsedové našich vlád nebyli burani typu Paroubka a především Zemana (který rozhodně neproslul přátelskými výroky vůči Slovensku).
Snad se to v budoucnu povede.