HuSä

no mne ide o 'bezne' ceny ... teda priemerne kvalitne a priemerne dostupne...
a o ich napasovanie s priemernymi prijmami.. aby som vedel co si moze kupit sedliak a co zoldak a kolko prachov by mali mat dobrodruhovia.. a aby to spolu nejak logicky drzalo pohromade.

samozrejme ze exkluzivne veci su drahsie o tom to nie je..

Tak jo - běžně si můžu zajít na jídlo do jídelny Metra, kde zaplatím 45 Kč, nebo do Interšpáru, kde se můžu vcelku slušně (a lépe) nadlábnout za 120 Kč. Obojí je "běžné jídlo".
Stejně tak si můžu koupit kalhoty za 300 Kč nebo za 1500 Kč a obojí mi vydrží zhruba stejně dlouho, i když ty první občas vypadají jen jako hadr (ale ne vždy).

Hodinky si můžu koupit za běžnou cenu 150 Kč v plastu s nějakým veselým obrázkem, nebo za 3500, které budou mít stejně funkcí (jen čas), ale buodu se poněkud lišit v kvalitě a výdrži.

No a pak tu mám plat - po roce v daném zaměstnání můžu mít 13 000 Kč nebo 33 000 Kč, přičemž u obojího jde o podobně náročnou práci.

Rozsah u "běžně dostupných komodit" 3:1 nebo 5:1 není vůbc žádný problém, a stále se bude jednat o "běžné věci". Za oběd můžu dát třeba taky 20 Kč nebo 2500 Kč, Hodinky jsem viděl za 50 Kč i za 50 000 Kč, a plat ... jak velký může být rozsah si můžete představit sami.

Povolání nebo druh výrobku sám o sobě cenu prakticky neurčuje. Velmi bohatý měšťan může mít větší majetek než šlechtic (protože ho umí vydělat, ne že ho zdědil), farmář (ve vhodné společnosti, těžko v nevolnictví) může zaměstnat tolik lidí a obdělávat takové množství půdy, že bude bohatší než měšťan. Dokonce i žebráci se můžou dělit na ty, co vyžebrají pár měďáků a ty, co vyžebrají denně půl kila ve stříbře (nebo si najmou chudé žebráky, aby žebrali za ně, jako se to dělá dnes).

Prostě bych se na ceny podle druhu zboží moc neupínal, steně jako na plat podle postavení. Je mnohem snažší říct, že zedníci, kameníci, písaři a felčaři mají základ 5 stříbrných na den, ale běžný zedník to násobí "úrovní" 2, písař 3, Kameník 4 a felčar 6-7, protože je jich málo.

Kromě toho má pak Vypravěč prostor pro úpravu cen třeba smlouváním a nemusí se bát, že prodá dlouhý meč levněji než krátký - tedy prodat ho může, ale nebude to nic divného a hráči ho nebudou kamenovat.

smarja. ide mi o zaklad od ktoreho sa mozem odrazit!  

bezna cena zradla v restauracii je 130 skk. bezna cena rohliku je 1.20skk ...

a priemerne mzdy su tu: http://www.statistics.sk/webdata/slov/t ... pmm06a.htm

podla toho sa uz da nieco usudzovat. ide mi o predstavu co si kto moze dovolit.

rozumieme sa ? alebo to chces zase zrelativizovat?

Veľa sa diskutuje o "primeranej" cene. Tú však malo aj v stredoveku len málo tovarov, čo uvoľňuje ruky PJom. Väčšina tovarov bola buď "nepredajná" - nikto to nekupoval, lebo si dopestoval/vyrobil sám, také sa dajú kúpiť cca za výrobné náklady v závislosti od ochoty NPS a presviedčacích schopností družiny, alebo niekoľkonásobne predražená dovoznými nákladmi. PJ sa vždy môže rozhodnú, čo bude z drahého dovozu a čo z lacného samozásobenia. Približne jednotnú cenu treba len v prípade hostincov (ktoré v stredoveku určite neboli taká rozšírené ako v priemernej RPG hre).