boubaque napísal:
Reagoval jsem hlavně na tu nekonzistentnost (kterou běžně zajišťuje GM). Tebou jmenované hry na té nekonzistenci staví (například ten Munchausen), ale i tam je jakási implicitní dohoda. Na druhou stranu i v Munchausenovi asi můžou některé popisy narušovat atmosféru, můžou někomu vadit (např. sci-fi prvky v 18. století, případně jejich necitlivý popis dnešními slovy).
boubaque napísal:
Samozřejmě můžeš tvrdit, že dohoda je potřeba u kterékoliv RPG, ale tam má jeden člověk (GM) právo říct "ne" a zároveň se mu důvěřuje, že to má nějaký smysl, když uvede na scénu něco hodně zvláštního. Upozorňoval jsem na nebezpečí, kdy hráči můžou přivádět do hry svoje "zvláštní věci" a zároveň očekávají, že jim nikdo nemůže říct to "ne", protože teď vyprávějí oni. To se samozřejmě stává i u her, které GMa mají, ale nějaké pravomoci mají i hráči - a proto jsem tyto hry taky jmenoval.
Spojím tyhle dvě citace v jedné odpovědi. Ano, jak správně tušíš, budu tvrdit, že dohoda je potřeba u jakékoliv RPG. V Baronu Prášilovi je jasně stanoveno kdo dohodu nabízí - poslední který naléval a kdo ji přijímá - oslovený (osoba po jeho pravici) - nebo event. vetuje, koupí všem pití (čímž se stává osobou, která nabízí atd.). Nejsem si jistý, jestli v Baronu Prášilovi lze reálně podsunout prvek, který by vadil i to sci-fi mi přijde, že se tam dá zakomponovat dobře. Taky jde o to, kdo může narušit atmosféru - buď vyprávějící (to je pak jeho problém, na konci ho za to asi nikdo neocení), nebo lidé, kteří mu podsouvají různé otázky - ale tam se z toho dá vybruslit a pokud to hraješ jen trochu schopně tak ani tam to nevidím jako problém.
Stručně řečeno, v Baronu Prášilovi nevidím nikde problém dohody nebo důvěry. Zodpovědnost je vždycky na tom člověku, který má i tu pravomoc, čili to tam není narušeno.
boubaque napísal:
V recenzi Pantheon sám píšeš:
"Žetony a kostky jsou určeny pro situace, kdy někdo udělá něco, co se druhému nelíbí. Pak je možno systémem přihazování žetonů a házením kostek větu změnit (a nebo negovat)." To je podle mě něco jako dohoda, určená dokonce systémově
Tak já už teda nevím, jestli zase nebloudíme v tom podivném teoretickém žargonu. Dohoda je situace, kdy se dvě strany dohadují na tom, jak něco bude. Pod slovem dohoda si já - prostý člověk - představuji něco ve stylu - "Tak co budeme dnes hrát?" "Co třeba hrát si na bohy?" "Dobře, to mi vyhovuje. Budu hrát Lokiho." Pod slovem dohoda si rozhodně nepředstavuju. To, že přihodím žeton a změním ti větu. To bych - když už - označil za veto. Dohoda v Pantheonu probíhá zhruba na úrovni toho, jestli se bude hrát Pantheon nebo jiná z těch her v tom sešitě a kdo bude hrát koho. Ale to je v rámci takové té běžné dohody, kterou má IMO každé RPG, tak to nepočítám.
K tomu vetu - teď si uvědomuji, že Baron i Pantheon mají oba veto - moje osobní zkušenost je, že jsem to ještě neviděl použít, tak mi to přijde, jako by ho neměly. Ale čistě pro formu, jako nouzová brzda ve vlaku - tam je, to je pravda.
boubaque napísal:
Recenzi na Rune už jsem četl, ale otázka je, jestli to považovat za GM-less hru :/ Na konzistenci to ale opravdu nestaví, možná i proto, že je to hra silně kompetitivní a dočasný GM má nějaký limit. Je to taková munchkinovská hra a možná proto tam nekonzistence není škodlivá.
No... tak já si myslím, že to jestli je Rune GM-less záleží na úhlu pohledu. Třeba - každý má hlavního protagonistu, každý v určitém okamžiku dělá ostatním hráčům opozici. Nikdo nemá trvalé vypravěčské pravomoci. Podle mně to je ve své podstatě GM-less v tom smyslu, že je vypravěčská role rovnoměrně rozestřena na všechny nicméně nikoliv v jednom okamžiku. A překvapivě, nemyslím, že je to muchkinovská hra. Ale je to možná jedna z velice mála her, která skutečně naplňuje označení "gamistická" oproti těm, kterým se to označení běžně přisuzuje a kde bych s tím dost nesouhlasil.
boubaque napísal:
No a De Profundis... nevím, musel bych si to přečíst nebo zahrát, tohle už je hodně netradiční RPG.
De Profundis je taková ošklivá podpásovka. Protože má hodně silný sólový moment a tím pádem, padá spousta těch poznatků platících pro skupinové hraní. Protože jako skupina stejně nehrajete v jednom čase a dohoda probíhá jen in-game protože žádné mimoherní roviny tam jaksi nejsou (možná tak maximálně, že to budete hrát a výměna adres).
Myslím, že je důležité rozlišit mezi implicitní dohodou (ta probíhá v nějakém smyslu vždy) a situací (resp. hrou), kdy je explicitní dohoda pro hru nutná. Taky můj osobní dojem, že přinejmenším implicitní veto má každá hra (třeba i v DeProfundis, když ti přestanu psát, bych to mohl brát, jako že jsem vetoval hru), explicitní veto - mechanicky popsané - má většina her a reálně používané veto asi záleží podle skutečnosti. Ale tak asi bych musel Barona i Pantheon víc hrát, abych to mohl nějak generalizovat.