HuSä

Podla mna je to umenie kompromisu a dohody.

Moj nazor je taky, ze ak sa vsetci ludia dohodnu, ze sa stretnu, aby isli hrat RPG a odohraju RPG, tak nie je problem. Ak sa ludia stretnu s tym, ze idu na pivo, tak nech idu na pivo. Ak sa ludia stretnu na RPG a zistia, ze sa im nechce a chcu si len pokecat, tiez nie je problem.

Problem je vtedy, ked nastanu spory v tom, ze co chcu ludia v danej chvili robit. Ak pridu ludia naladeni a nateseni na RPG, a niekto z nich zisti, ze sa mu nechce, ze si len chce pokecat, tak to moze dopadnut bud kompromisom (nejak sa clovek dohodne) alebo uplne zle (kecaniachtivy clovek to ostatnym ludom "pokazi"). Rovnako naopak - vytahovat kartovky na vseobecnom stretku, ak su vsetci mrtvi po pracovnom dni, asi nie je dobry napad - iniciator bude sklamany.

Rovnako miesanie aktivit moze viest k frustracii - ak uz len v takom kine zacne niekto uprostred filmu hucat, ze co je nove, a ci ta opustila frajerka, nie je dobre. A tak isto je to aj v RPG hre - ludia su sustredeni na hru a ostatne veci posobia asi rusivo. (To vlastne povedal PK).

Co sa tyka kvality - ist na session, kde vsetci vidia, ze to bude uletene a cakat od nej prepracovanie postav atd. bude znamenat asi frustraciu ("hm, radsej som mohol kodit Davano"). A naopak ist na session Wraitha s tym, ze to bude cista odreagovavacka, asi tiez nie je mudre. Neviem co sa mysli pod kvalitou hry - ak sa mysli naplnenie poziadaviek, tak o tom som vravel. Rozmyslam, co je vlastne nekvalitna hra - to je mozno taka, kde mi je jasne, ze cas straveny na nej mi pride ako premrhany (chvalabohu sa mi take nestalo alebo si na to nepamatam).

Inak ja sa nad tym velmi nezamyslam - s ludmi sa stretavam o.i. kvoli tomu, aby mi s nimi bolo dobre a zazil s nimi prijemny cas. A neviem, ci sa nad tym az tak velmi zamyslam - su pripady, ked chcem vyskusat danu vec (je toto hranie kvoli hre?) a su pripady, ked si chcem naozaj uzit.

--------------
Co sa tyka dilemy "kecat alebo hrat" - v blahej pamati, ako Baelara pisala, sme sa stretavali raz za tyzden a to tak, ze s vacsinou sme sa okrem hrania inak nestretavali. Vtedy sme mali na zaciatku sessny vseobecny pokec, ze co nove a potom sa hralo.

------------
A co sa tyka pravidla o pive - tusim je to moje pravidlo a ma dodatok "okrem pripadov, ze robim demonstraciu". Tam vyssie sa ale podla mna trosku pomiesali veci "poznam ho - nepoznam ho" a "chcem sa s nim stretnut - nechcem sa s nim stretnut". Tato zasada sa da pouzivat na pripady "chcem sa s nim stretnut - nechcem sa s nim stretnut" a teda vie sluzit tak trochu ako hruby filter. Ak viem, ze s danym clovekom nema zmysel ist na pivo (kvoli nesympatiam, kvoli prudko odlisnym nazorom, alebo kvoli chemii), tak asi ani nema zmysel s nim hrat - kedze hranie prevazne potrebuje zladenych ludi.

Ak viem, ze cloveka nepoznam, zmienena zasada je v duchu "idem na istotu". Ak hraca poznam, viem, co sa da od neho cakat, a je to take bezpecnejsie. Zobrat nahodneho hraca moze niekedy vypalit dobre (Levov priklad s Aljenom), ale nemusi. Myslim ze Peekay spominal v nejakej osobnej debate, ze predtym, nez by isiel robit jedno hranie s totalne neznamymi ludmi, by sa s nimi chcel minimalne stretnut mimo hrania, aby ich spoznal.

Na tu zasadu sa da z druhej strany pozriet tak, ze "isiel by som s clovekom, s ktorym hram, na pivo, ak by sme obaja mali neobmedzene vela casu"? (To je ta obratena implikacia).

ja si dovolim zacitovat RPGPundita ze preco nie je Cheetoist (krupkoun)*. RPGPundit je dost kontroverzna osobnost a s vacsinou jeho nazorov sa nestotoznujem, ale toto mi pride zaujimave:



tu je cela uvaha

rovnako sa ani ja nepovazujem za krupkouna. teda hram v prvom rade pre hru a az potom pre socializaciu. vela ludi co poznam som stretol cez RPG a vacsinou ak sme si ludsky sadli sa to posunulo aj do normalneho priatelstva a to mi vyhovuje. na rozdiel od RPGPundita som radsej ked sa hraci s ktorymi hravam stretavam aj pomimo, teda ze su to ludia s ktorymi si mam co povedat aj mimo RPG... mam priatelov s ktorymi som hraval a uz nehravam ale sme v kontakte dalej a obcas sa stretneme a pokecame (aj ked to nie je moc casto, tu je ale vecny problem so zladovanim casu)




*Cheetoism je po česky křupkounství (po slovensky neviem) a je to hranie pre socializaciu.





to pravidlo je stara vec a plati samozrejme v tom zmysle ze ak nemam zaujem s niekym len tak posediet a pokecat tak s nim nebudem hrat ani RPG. par krat som toto pravidlo porusil a vzdy som to lutoval.

(a samozrejme plati ta demonstracna vynimka, hoci ja sa jej moc nevenujem)

Spominal, ale odvtedy uz tuto teoriu opustil. Zistil totiz, ze to by potreboval zistit aj tak nezisti inak ako hrou... a tak sa zmieril s tym, ze prve sedenie bude vzdy strasne a potencialne uplne mimo misu, co sa zvysku hry tyka.

@Peekay: vdaka za doplnenie Inak k tomu mi napada este niekolko otazok, ale to je na inu temu.

---------
@Corvus: precital som si uvahu a zamyslel som sa nad tym v kontexte kosickej kulturnej skupiny, s ktorou chodim na koncerty a ine oplzle veci. Ak si nahradim RPG filmami, nevidim v tejto chvili principialny rozdiel. Inak povedane, su pripady, ked sa ide na film kvoli filmu (= hra sa kvoli hraniu) a socializacia je tam kvoli tomu, ze sediet v kine osamote je sice mozne, ale nie je to optimalny pripad. Na druhej strane su pripady, ked sa ide na totalne nahodnu vec kvoli tomu, aby sa mohlo predtym a potom pokecat

ja som mal vzdy rad ked sme so starou skupinou vzdy po hrani este isli na hodku niekam sadnut a pokecat.. ci uz o hre alebo o inom.. toto mi dost chyba (jedna z pricin je to ze sa hrava vecer a ked sa skonci o pol jedenastej tak uz kazdy chce ist domov. my sme zvykli hravat cez weekend poobede)

Corvus, a co ti brani sa s terajsou skupinou stretnut aj inokedy? Preco by to muselo byt nutne v ten isty den ako hra?



Aby som este ozrejmil - zakladny problem je v tom, ze ludia ti nie su schopni povedat vlastne preferencie. Bud preto, lebo si ich sami neuvedomuju (a nedokazu ich sformulovat), alebo preto (a to je ten horsi pripad), lebo si myslia, ze ich preferencie lezia niekde, kde nelezia (napriek tomu, ze to budu svato-svate tvrdit, ze to tak nie je). Ked sa v takomto pripade zariadis podla toho, co ti je povedane, vysledok je katastrofalny (omnoho horsi, ako ta "zla prva session" pri mojom terajsom pristupe).

Kedze osobne nie tak celkom chapem nazov temy, neviem ci odpoviem k veci.


Ciel? Mojim cielom je zazit dobry, bohaty a zmysluplny pribeh, na ktorom sa mozem v idealnom pripade co najviac podielat, alebo sa nasmiat az mi slzy tecu.
Prostriedok??? Prostriedok k comu? K egohonu? K zabitiu casu aby som nemusel mysliet a riesit ine veci? K dosiahnutiu vyssej mystickej pravdy? ... vobec nechapem k comu prostriedkom by mohla byt pre mna RPG hra.
odpoved je jednoducha ... ANO.
ked hram RPG tak hram rpg. Ked hram basketbal tak hram basketbal. A ked sa milujem so zenou tak sa sakra s nou milujem.
To co robim sa snazim robit naplno a tak dobre ako viem. Zda sa mi to prirodzene. Ak niecomu nevenujem co najviac svojej pozornosti tak to nebude dost dobre a zrejme aj vysledok bude zodpovedat tomu ze to nestalo za minuty cas (a nerad to hovorim, ale nas cas je obmedzny a konecny).
Zda sa mi to absolutne prirodzene.

Ani pri basketbale sa uprostred hry nebudem pytat spoluhracov ze ako bolo v robote a ze ci kupili tu novu sedacku co spominali a ze aka je. Som muz a moja koncentracia je obmedzena na jednu vec v tom istom case. Ziadny multithreading u mna nefacha. Ked budem robit dve veci tak utrpia obidve.
Ako by si si to vlastne predstavoval? Ze uprostred hry zacneme riesit kto co videl v TV a ze aky ma kto nazor na posledny pastiersky lisk KBS alebo na politicku situaciu v Iraku respektive ze ake pekne kozy ma Erika Eleniak ... Je jedno co, ale kazda ina tema by mi narusila to co vidim v hre pred ocami a co riesim ked hram RPG (samozrejme ak hram nieco hodne funny a hodne lahke tak tam sa da prerusovat ako sa zachce kedze to nieje nic vazne.)

Vo vacsine pripadov ano. Ak su vsetci hraci uzrozumeny ze ideme hrat nieco fun tak ok, ale rad hram veci kde sa nieco seriozne riesi a samozrejme tym nemyslim nejaky wargaming maskovany za akoze RP hranie WoW roli. Ak to ma byt len o tom ze sa kazdy tyzden stretnem s partiou a daco sa povravi, pohadze kockou a vlastne sa k nicomu nedospeje tak to mozem rovnako hrat MMO doma (ak by som mal pocitac) alebo chlastat a kecat s nimi aj bez RPG masky.

To je co zase za miesana otazka? Ak ide o to hrat s nimi RPG tak ano, posudzujem ich podla toho ako dobre sa mi s nimi hra. rovnako ako posudzujem ako vie niekto hrat dobre basketball a ...
Ak ide o to ze aki su to ludia alebo ze ako s nimi dokazem socialne komunikovat a nadviazat priatelstvo, tak to pri hre, kde hraju za nejake postavy posudim len minimalne (poznam hracov ktorych viacere postavy mi neboli sympaticke ale ich samych povazujem za dobrych kamosov).


A ako co napriklad? Ako prilezitost sa socializovat? Spoznavat ludi cim dalej tym lepsie? ... Ano pri hre spoznavam ludi s ktorymi hram napriek tomu ze hraju za nejaku imaginarnu postavu v imaginarnom svete. Vsimam si ake temy riesia/neriesia, ake mantinely v temach maju nastavene a ako tvrdohlavo sa snazia presadit si vlastnu cestu aj ked to skupine nevyhovuje alebo aj ked je to nieco absolutne debilne nesediace do systemu, alebo naopak ako ochotne prijimaju nove myslienky a su schopni v realnom case rozvadzat nove koncepty a linie - v tom napriklad vidim ze nakolko su to tvorive typy.
Myslim ze dokazem vybadat aj to ake su to typy mimo RPG. Nemam potrebu tieto veci riesit oddelene ale ani si ich uplne zamienat-kompenzovat jednu sferu druhou.


Mnooo potesi ma ked si s niekym posedim a stravim s nim cas pri spolocnom hobby. Priorita je vsak ta HRA a nie to posedenie. V opacnom pripade by som s nim sedel zrejme na pive a nie za battlegridom.

Ako ktori. Tak ako uz alef0 hovoril, vzdy je to nakonci o chemii a ako si ludia navzajom sadnu.

Pri hre mi ide predovsetkym o kvalitu hry ako som uz pisal. Ak hra nieje kvalitna (a to je subjektivny dojem ktory viem opisat az po konkretnej sesne) tak z nej nemam dobry pocit a premyslam ze som ten cas mohol vyuzit lepsie, alebo ze som sa mal viac snazit a hladam svoje chyby.

Cim? Dobrym pivom? Pokecom o trebars kozach Eriky alebo vyrozpravanim sa ze ako som tazko dnes v praci riesil faulty v Axis2?
Nie nekvalitna hra je z mojho pohladu proste nekvalitna (opat subjektivny dojem) a nejaky chitchat to nezachrani. Mozno pohlad na krasnu zenu ktora to RPG hra so mnou by daco zmenil, ale to je len taky pohlad dlhodobeho singloida.
Ak chces vediet viac alebo som nespravne pochopil otazky tak ich rozpis lepsie a podrobnejsie. Idealne s prikladmi nech si to aj my hoegaardenaci vieme premysliet a pochopit ze na co sa vlastne pytas.

Mňam, Prepadnutie v Pacifiku!

Aljen, čo získaš tým, že budeš hrať hru len kvôli hre?

EDIT: Chces povedat, ze o dvadsat rokov budes spominat: "Ako som hral toho vojaka, ako som odstrelil tu priseru, ake to bol kul, aky to bol genialny prepracovany herny system." Alebo budes spominat" Ako som sa stretol s celkom v pohode chalanmi, ako som si s nimi perfektne pokecal. S niektorimi s nich sa dokonca stretavam dodnes"?

Vies co, ze aj aj?

Napr. pamatam si na niektore sceny z Mountain Witchu (a pamatam si hlavne na atmosferu, ktora bola husta) - asi tak, ako si pamatam na vyborny film.

A pamatam si tiez na genialne mimoherne debaty, ktore neboli len o RPG.

Takze by som to az tak striktne neoddeloval.

EDIT: napadlo mi, ako to vnimas ty, Majo?

Majo: co tak sa stretnut s tvojimi spoluhracmi obcas aj bez RPG/MSH. aby pokec nebol destruktivny voci hraniu a aby si nemal pocit ze vsetko je len o hre.

a ano po rokoch sa na zazitky priamo z hry urcite casto a s laskou spomina. a v tom mas aj ludi ktory tie postavy hrali. 'v pohode chalanov' stretnes aj inde nez pri RPG ale 'priseru neodstrelis' hocikde.

Přiznám se, že čím déle přemýšlím o úvodní otázce, tím nesmyslnější (ve významu "nemající odpověď") mi připadá. RPG jako cíl - čeho? Prostředek - k čemu? Ať se na to dívám z jakéhokoliv úhlu, dělá mi potíže od sebe tyto dvě věci oddělit, stejně jako oddělit zážitek ze hry od setkání s kamarády. Můžu se sejít s kamarády a nebudeme hrát, můžu hrát s někým jiným, ale daného zážitku dosáhnu jen tehdy, když budu hrát s kamarády.
A ani v diskusi nemůžu najít názor, na kterém bych mohl postavit odpověď, ať souhlasnou, nebo nesouhlasnou.

Alef0: Pre mna su mnohonasobne dolezitejsie spomienky tipu "stretol som dobrych chalanov" ako spomienky tipu "videl som dobry film". Ved to je neporovnatelne, ako mi moze film nahradit stretnutie s kamosmi.

preco by ti mal nieco nahradzat? je to len ina spomienka. navzajom sa nevylucuju. ides si pozriet s kamosmi film a potom si pokecate. o co ti ide?

Majo, taky mám dojem, že stavíš proti sobě událost (setkání s kamarády) s činností (dívání na film, hra, povídání u piva), přestože jedno bez druhého je k ničemu. Tedy když se sejdeš s kamarády, tak vždycky budete něco dělat, a pokud ne - třeba jen sedíte a koukáte na sebe - stejně se nebudeš bavit.
A zrovna tak když půjdeš na pivo (možná) nebo na hru (určitě) bez kamarádů, tak se bavit nebudeš. Tedy u piva ano, pokud máš chuť se napít, a film můžeš sledovat sám vcelku v pohodě, ale hrát, tedy hrát RPGčko sám můžeš leda na počítači.

Prostě zrovna v případě RPG si myslím, že můžeš preferovat hru samotnou nebo kamarády, ale pokud jedna preference výrazně převáží, je to vždycky horší. I když asi jak pro koho - určitě jsou lidé, kteří se sejdou s kamarády a je jim úplně jedno, co se bude dělat, jestli si zahrajou RPG nebo Diablo nebo půjdou na fotbal, a stejně tak jsou lidé, kteří chtějí jen hrát RPGčka a je jim vcelku jedno s kým, hlavně když to bude hra podle jejich představ.

Jen jsem přesvědčen, že ani jeden přístup nemůže zastávat ani polovina lidí v dané skupině, protože pak nebude fungovat.